Klíště

Klíště obecné (Ixodes ricinus) patří překvapivě mezi roztoče. Šestinohé larvy, osminohé nymfy a dospělé samičky se živí sáním krve na savcích, ptácích a plazech. Hlavně na jaře a na podzim.

Klíšťata přenáší řadu infekčních chorob, nejčastěji lymeskou borreliózu, méně často klíšťovou encefalitidu.

 

Lymeská borrelióza - je způsobena jednou ze 3 typů bakterií Borrelia (burgdorferi, afzelii, garinii) a probíhá ve 3 stádiích: erythema migrans jako červená skvrna na kůži, později spíše u dětí lymfocytom - červený uzlík v kůži, dále obrna lícního nervu, bolesti svalů, kloubů, únava a horečka, zánět mozkových blan, zánět srdečního svalu, v pozdní fázi poškození srdečního svalu a degenerace podkoží. Očkování není k dispozici.

 

Infekční (meningo)encefalitida - způsobena arbovirem, inkubace 7-14 dní, typický dvoufázový průběh: na začátku virémie s chřipkovými příznaky (bolesti hlavy, svalů, zvýšená teplota, únava), pak bezpříznakové období a v druhé meningeální fázi opět bolesti hlavy, vysoké horečky, světloplachost a další neurologické příznaky (obrny končetin, poruchy spánku a poškození prodloužené míchy vedoucí k smrti).

U 2/3 dětí přetrvává po prodělání KME deficit v kognitivních funkcích a problémy s pamětí. Lze očkovat.

 

Po nalezení přisátého klíštěte nepanikaříme, místo vydesinfikujeme, klíště vytáhneme nejlépe kleštičkami (tahem a kýváním nebo točením), poté znovu vydesinfikujeme a místo ještě 14 dní sledujeme.

Pokud část klíštěte zůstane v rance, nic se neděje, samo se odloučí.

Normální je drobné zarudnutí kůže jako po štípnutí komárem.